V hlavní roli sádrová omítka MP 75

Rekonstrukce historického domu na Masarykově nábřeží

Architektura byla vždy zrcadlem kulturní vyspělosti společnosti a české země nebyly v tomto ohledu žádnou výjimkou. Na druhou stranu vliv zahraničí byl znát zejména před vznikem nezávislého Československa. Významný dopad na podobu Prahy mělo období kolem roku 1900, kdy se do architektury začal promítat dekorativní secesní styl, který dodnes na mnoha místech města obdivujeme.
 

Na přelomu 19. a 20. století se v prostoru mezi Národním divadlem a Jiráskovým mostem začaly stavět luxusní činžovní domy. Nově vybudované nábřeží se velmi brzo zařadilo mezi architektonické perly tehdejší Prahy. Nábřeží od té doby několikrát změnilo své jméno a dnes jej známe jako Masarykovo. Minulý režim se bohužel neblaze podepsal na stavu těchto domů, ale naštěstí většina z nich byla již zrekonstruována. Na začátku tohoto roku dokončila společnost FRANK development rekonstrukci domu č.p. 2016 z roku 1907.

.
 

Restaurovat historicky významný obytný dům je vždy složitá a náročná práce, pokud má být zachován genius loci, a zároveň má-li být vytvořeno pro nové nájemníky moderní bydlení se všemi atributy, které k němu v současné době patří. Od začátku bylo jasné, že se nebude jednat o standardní developerský projekt. Cílem developera i architekta bylo v maximální míře zachovat původní vzhled a všechny detaily, které dům charakterizovaly a zdobily již v době vzniku. Je to jako restaurovat starého veterána, u kterého je na prvním místě řemeslná práce a lidé, kteří umí dát věci do původního originálního stavu, ale současně také umožní použít moderní technologii, bez které by veterán nemohl odjet. Veškerý engineering byl proto přizpůsoben těmto požadavkům.

Typickou symbiózu nejmodernějších materiálů a historie představuje podlahové topení, které je zcela ukryto pod nově provedenou parketovou podlahou. Pro dokreslení situace – byty byly osazeny restaurovanými okny včetně původních dřevěných obkladů a ručně odlitých mosazných kliček. Radiátory by působily v tomto kontextu naprosto nepatřičným dojmem. Z tohoto důvodu padla volba na podlahové topení. To však vyžadovalo rozebrání původní skladby podlahy a současně i vyztužení konstrukce, protože se v nové skladbě počítalo s anhydritovým potěrem na systémovou desku topení (Varionova). Protože generální dodavatel kladl důraz na detail a kvalitní materiály, zvolil litý potěr Knauf FE 80 Allegro s výbornou tepelnou vodivostí.
 
Sádrové omítky Knauf MP 75
Ve většině bytů upoutají na první pohled kromě oken také historické štukové stropy, fabiony a římsy, které jsou pro secesní architekturu typické. I v tomto případě se muselo přistoupit k rekonstrukci nestandardním způsobem. Staré omítky se musely strhnout, aby je nahradily sádrové, konkrétně se jednalo o stříkanou omítku Knauf MP 75. Penetrace byla u savého podkladu použita Knauf Aufbrennsperre a u betonových ploch Knauf Beto-kontakt. Docílit perfektní rovinnost stěn a říms vyžadovalo precizní součinnost realizační omítkářské firmy a specialistů restaurátorů, kteří obnovili štukové stropy a všechny římsy včetně všech složitých detailů kolem oken. Zde se projevila vysoce odborná práce statika, neboť dotvarování konstrukce bylo minimální, a pokud bylo třeba elementárních lokálních oprav vlasových trhlin, posloužil k tomu.to účelu vysoce pružný, lehký a snadno brousitelný tmel RENOKITT.
 
Sádrokarton vyřešil požární odolnost
Částečné uplatnění našel při rekonstrukci domu i klasický sádrokarton, kterým si realizátoři pomohli v některých specifických případech. Například z důvodu dodržení předepsané požární ochrany trámových stropů byly v těchto místech instalovány protipožární podhledy s dvojitým obložením deskou Knauf RED Piano (2 x 12,5 mm pro REI 30 minut). Sádrokartonové konstrukce zakryly rovněž některé instalace (vzduchotechnika, elektroinstalace apod.), případně posloužily pro řešení světelných ramp, ukotvení sprchových koutů, toalet atp. Ačkoliv realizace omítek či suché výstavby patří ke standardním technologiím používaným na soudobých stavbách, v případě rekonstrukce historického domu jsou tyto realizace řádově náročnější. V konkrétním místě například nebylo možné použít silo, které by aplikaci stříkaných omítek zjednodušilo a urychlilo. Pro představu, při omítání stěn se spotřebovalo kolem 100 tun sádrové omítky, která musela být dodána na paletách a v klasických pytlích.
 
Rekonstruovaný dům na Masarykově nábřeží je součástí krásné architektury počátku 20. století, kterou právem obdivují cizinci i starousedlíci. Je také příkladnou ukázkou toho, jak je možné citlivě skloubit současnost s historií, aniž by utrpěla její výjimečnost. Exkluzivita bydlení není proto dána jen samotnou adresou, ale vším, co najdou noví nájemníci uvnitř objektu.
 

Rekonstrukce historického domu

Mánesovo nábřeží, Praha 1


Najít trasu

Související stránky