Dům byl původně barokní stavbou, která náležela ke klášteru Hybernů, jehož původ spadá až do 17. století. Později byl dům přestvěn v klasicistním stylu  na třípodlažní dvoutraktový objekt se sedlovou střechou. V roce 2016 dům zakoupilmajitel holdingu Eco-Investment a filantrop Milan Fiľo, který současně podporuje provoz sousedícího divadla Hybernia a který například zrekonstruoval Břevnovský klášter na Praze 6. Projektu se ujal Architektonický ateliér Radana Hubičky, dodavatelem stavby byla společnost SYNER s.r.o., a suchou výstavbu si vzala na starost firma FARAO, s.r.o. samozřejmě s odborným přispěním techniků a materiálů Knauf. 
Z pohledu suché výstavby nás pochopitelně zajímá, jakým způsobem se podařilo revitalizovat interiér. Naši prohlídku začínáme v posledním, čtvrtém patře, které je plné sádrokartonových konstrukcí. 

Schodiště je lemováno skleněnou fasádou. Mimochodem si nelze nevšimnout skutečně zajímavého konstrastu z hrubého betonu na straně jedné a prosklené plochy na straně druhé. Zatímco nad našimi hlavami jsou tvarované sádrokartonové podhledy. Doplněné jsou čílky, kastlíky a nutami. V podhledech se ukrývají instalace, vzduchotechnika a osvětlovací prvky. Profily i detaily konstrukce byly z estetického důvodu černě nastříkané tak, aby tmavá barva zakrývala vše, co by mohlo poutat pozornost. Tak tedy všechno, co vidíme je sladěné k sobě a vytváří jednotný dojem, který je umocněný atraktivními pohledy skrz skleněnou fasádu. 
Ve čtvrtém patře bylo úkolem vytvořit pomocé sádrokartonu interiér, což znamenalo postavit zde podle projektu všechny potřebné příčky a podhledy. V interiéru jsou přitom přiznané všechny původní dřevěné krovy. Prvním krokem bylo realizovat šikmé podhledy mezií krokvemi a pak teprve příčky. 
Důležité bylo zachovat mezi sádrokartonem a krokví stejně širokou optickou spáru 3 - 4 mm. A přitom nenarušit požární odolnost či akustiku. Proto se na profily dávaly 3 sádrokartonové pásky a pak teprve dvě požárníé sádrokartonové desky (Knauf RED Piano). 
Protože  je prostor vnímán jako jeden požární úsek, v příčkách jsou použité desky Knauf White. Pouze v případě zakrytí hambálku v rohu nejvěštzší místnosti vyvstal požadavek na ochranu krovu v klasifikaci R 30. Ten byl vyřešen použitím bezbarvého protipožárního nátěru. 
U všedch příček se provádělo kluzné napojení za účelem umožnění dilatačních pohybů původního krovu. U příčky vedoucí ze šikminy krovu do party se díky požárnímu požadavku El 60 přidávala z jedné strany další deska záklopu 12,5 RED pro umožnění vytvoření stínové spáry, která na jedné straně přerušovala původní požární skladbu. Podobná situace se řešila i u příček s požární odolností, kde byla požadována stínová spára u podlahy z obou stran. Tu tvořilo přerušení desek v posledním záklopu příček, a proto bylo zapotřebí do spodních vrstvech z každé strany ještě jednu desku přidat, aby skladba záklopů potřebná pro požární odolnost zůstala celistvá. Výsledkem bylo, že původně příčky typu W 112 se díky nutám u podlahy staly z valné části příčkami typu W 113 se třemi záklopy. Normou předepsdaná hodnota vzduchové neprůzvučnosti Rw 45 pak byla díky těmto opatřením spolehlivě splněna i s jistou rezervou. 
Naše prohlídka končí. Neznalý oboru by mohl nabýt dojmu, že se jednalo o běžnou rutinu. To je však velký omyl. Zejména provedení detailů si vyžádalo pečlivou práci a mnohza kreativního myšlení, aby výsledek odpovídal náročným požadavkům investora. O vydařeném díle ovšem svědčí udělený titul Stavba roku  2021. 

Investror: Lagerris, a.s. člen skupiny Eco-Investment

Architekt: Architektonický atelier Radovana Hubičky s.r.o.