Z Cukrovarnického paláce hotel

Hotel ANDAZ Prague

Cukrovarnický palác patří mezi zajímavé historické objekty centra Praha. Pětipodlažní budova byla postavena v neoklasicistním slohu a dokončena byla v roce 1916. Vyplňuje trojúhelníkový klín vnintřního prostoru Senovážného náměstí a patřila spolku cukrovarnického průmyslu. V roce 1950 až 1951 prošel interiér rozsáhlou úpravou. Od roku 2000 zel palác prázdnotou. Dlouho se s domem nic nedělo, až jej získala rakouská firma UBM Development Czechia a po dvaceti letech se pustila do velkolepé rekonstrukce, na jejímž konci je luxusní hotel ANDAZ Prague. Od začátku se počítalo se suchou výstavbou Knauf, která sehrála významnou roli v celé rekonstrukci. 

Pětipodlažní budova byla postavena v neoklasicistním slohu v roce 1916. Cílem společnosti UBM Development Czechia, která tento historický dům získala,  bylo přestavět palác velkolepou rekonstrukcí na luxusní hotel. 

Historický beton a novodobý sádrokarton

Dalo by se předpokládat, že dům budou tvořit cihelné zdi, trámové stropy a dřevěný krov. Zdivo sice je cihelné, ale vše ostatní je z betonu. To znamená i betonové trámečkové stropy a betonový krov, na kterém je pod latěmi nesoucími tašky, železobetonová tenká deska tvořící šikminu. 
Bylo tedy jasné, že se rekonstrukce neobejde bez některých netradičních řešení. Projektanti dospěli k rozhodnutí využít při rekonstrukci sádrokartonové konstrukce. Jaký jiný mateirál by mohl lépe splnit akustické požadavky při malé tlouštce stěny? K tomu přidejme ještě požární odolnost, která je důležitá také proto, že každý pokoj hotelu je samostatný požární úsek. 

Požární ochrana i akustika

Anomálií byla nakonec celá řada, což vyplývalo ze situace. 
prvně bylo nutné v objektu vyřešit lokální vyztužení některých stávajících konstrukcí, zajistit protipožární ochranu všech betonových šikmin, trámků, pozednic a dalších prvků. Původní betonové trámečkové stropy v patrech níže byly trvale zdeformované. To si vyžádalo mít všude u dělicích konstrukcí kluzná napojení. V tomto ohledu jsou více než spolehlivé protipožární desky Knauf RED Piano. Jenže ne všude byl klasický beton, do kterého se "navěsí" ledacos. Například v posledním patře se musel udělat nový strop s pomocí odlehčeného betonu a trapézového plechu. A tak se zde bojovalo s plošnou hmotností dvou podhledů pod sebou, zavěšených na nové konstrukci s odlehčeným betonem, ve kterém nedržely klasické ocelové hmoždinky v podobných případech běžně používané. A proč dva podhledy? Ten první  - horní - plnil funkci protipožární a akustickou. Na něm zavěšený spodní podhled byl ten krásný, designový, který je vidět. S otvory, ve kterých jsou osazeny koncové prvky - mřížky, světla, dvířka atd. Celý tento sendvič musel mít co nejmenší závěsnou výšku. Jen takovou, aby se mezi podhledy vešly všechny instalace, kterých bývá v dnešní době v hotelích neskutečné množství. Proto se jako horní nosný a i protipožární podhled používal typ Knauf D 112a. To nejtenčí a zároveň nejpevnější, co může Knauf u podhledů nabídnout. 

Na případnou otáztku proč jsou všechny stropy a šikminy opláštěné odpovíme takto. Když se sundala omítka, tak odrkyla hodně nerovný podkladový beton. Aby všechno vypadalo krásně, musela se každá plocha nějak dokrášlit. Za tímto účelem se používaly krom zavěšených podhledů také předsazené stěny. Příčky, které vytvořily zcela novou dispozici hotelu se 176 pokoji, byly pochopitelně sádrokartonové. Vybrána byla konstrukce W 115 s CW 50 profily,  což je příčka s dvojitým rastrem. To proto, aby nevzninkaly akustické mosty. K tomu dvojitě opláštěná deskami Knauf RED Piano. Pro představu, taková konstrukce vykazuje laboratorní vzduchovou neprůzvučnost Rw = 66 dB, a to při tloušťce 155 mm. navíc se taková příčka může pochlubit požární odolností El 90. 

Ohromná členitost konstrukcí 

Sádrokartonáři museli zapojit hodně kreativního myšlení také u oken v posledním podlaží, kde byly původně betonové vyztužovací trámy, které se musely opět opláštit sádrokartonem, aby zkrásněly. Vznikly tu tak zajímavé tvary. Ohýbaly se například sádrokartonové desky tloušťky 6 mm, aby šlo vytvarovat obloukové nadpraží. V konstrukci oblouku jsou dvě vrstvy desek. První ohnutá ještě není dokonalá a zbytečně přesně kopíruje polygon nosného rastru z CD profilů. Až teprve druhá vrstva ohýbaných desek celkově povrch vyhladí a z kostrbatého oblouku udělá oblouk plynulý, který potěší oko i ducha. Některé šikminy jsou falešné, protože bylo zapotřebí docílit toho, aby všechny tvary kolem oken byly symetrické. Proto jsou prostory kolem oken tak členité. 
Protože se jedná o standardně koncipovaný hotel, v předsíňkách pokojů najdeme ve snížených podhledech ukryté instalace a vzduchotechnické jednotky. V koupelnách jsou zase sádrokartonové konstrukce z impregnovaných "zelených" desek a třeba s pomocí univerzálních "držáků" tvořených OSB deskou jsou na tyto desky upevněny i termostatické podomítkové baterie. Do výčtu prací se společným jmenovatelem  "sádra" patří třeba i výzdoba stropů nebo zdobné detaily na stěnách pokojů a chodeb, kde na sádrokartonáře navazovali štukatéři a někde dokonce restaurátoři. 

Hlavním tématem je dilatace

Samostatnou kapitolou by mohlo být téma dilatací. Už na chodbách si povšimneme rozsáhlých a velmi dlouhých ploch, které na sebe ještě navazují. To jsou samozřžejmě místa, kde se koncentrují všechny tahové a smykové síly, rozkládající se místy do několika směrů, a kde dochuzí k nejčastějšímu výskytu prasklin u sádrokartonových podhledů. Laicky řečeno - každá část chodby táhne jinam a kde je to nejslabší, tam to povolí. Aby se tomu předešlo, přistoupilo se zde k této problematice velice odpovědně, na rozdíl od mnohých jiných staveb. Možná, že na první pohled nejsou dilatační spáry vrcholem designérského umění, ale rozhodně jsou účelné a praktické. A protože v horních partiích dhodeb jsou osazeny ozdobné fabiony, musely se dilatace vypořádat i s touto překážkou, to znamená, že se rovněž dilatovaly.na chodbách je spoustu předsazených stěn, a tam, kde byly betonové trámy, udělaly se "kastlíky" a oplášťovala se okna. Některá jsou hranatá, jiná polygonální. 
Pěkná dilatační politika je v přednáškovém sále. Jednás e o velký prostor, který je rozdělen kolejnicí, ve které jezdí mobilní příčka. I zde je sádrokarton rozdělen na dvě části, ale aby toho nebylo málo, nad podhledem vede spousta instalací a proto není v původní výši. 

Historie versus nová doba

Když se do historické budovy roubuje moderní interiér se všemi atributy, je to vždy souboj plný kompromisů. Ale v případě hotelu ANDAZ Prague se to povedlo na výbornou a kompromisy vlastně nejsou moc vidět. Naopak jsou na každém kroku viditelné oku lahodící detaily, které tento hotel dělají vyjímečným. Ale o to tu vlastně šlo. Vždyť se zde potkávaly moderní technologické postupyse starými řemeslnými recepturami a technikami. Stačí se podívat, jak vypadala původní hala po střžení zavěšených podhledů, a jak vypadá dnes. Včetně sloupů, které vypadají jako z mramoru a přitom byste to neuhodli!
Mimochodem, právě v této hale byly instalovány originální akustické podhledy Knauf Cleaneo Acoustic Wallpaper System, které sice tvoří děrované desky, ale protože požadavkem byl hladký strop, jsou tyto děrované desky pokryty speciální látkou  s omítkou. Takže tu máme hladký a přesto akustický podhled. 
Hotel už žije svým životem a věřme, že se stane ozdobouz nejen Nového Města pražského. 


 

Investror: Sugar Palace Prop Co s.r.o.

Architekt: BrimeRobbins - interiérový architekt, pokoje a společné prostory, 
                  Blue Sky Hospitaly Ltd - interiérový architekt, restaurace ZEM

Projektant a generální dodavatel: UBM Development Czechia s.r.o. 

Hotel Andaz Prague

Senovážné náměstí, Praha


Najít trasu

Související stránky