Energetické štítkování budov
Od doby, kdy se začaly energetické štítky povinně používat u elektrospotřebičů, výrazně stoupl prodej úsporných výrobků a nehospodárné ledničky či pračky dnes už nemá smysl vyrábět. Kdo by taky platil za nesmyslně vyplýtvané energie? Stejný efekt přinese povinnost energetických štítků pro domy a byty kupujícím, nájemníkům, prostě všem, kterým může nadměrná spotřeba energií komplikovat život.
Popis normy a povinností
Od 1. 1. 2009 nabyla účinnosti vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov (ENB), tzv. energetickém štítkování budov, zákona č. 406/2006 o hospodaření energií, která je v platnosti od 1. 7. 2008. Cílem tohoto opatření je zlepšit energetickou hospodárnost budov a snížit produkci emise CO2.
Energetický průkaz budovy (ENB) je grafickým vyjádřením stavebně-energetických vlastností konstrukcí domu a je obdobou energetického štítku používaného u elektrických spotřebičů. Energetický štítek obálky budovy podle revidované technické normy ČSN 730540-2:2007, platné od května 2007 zjednodušuje hodnocení na prostup tepla obálkou budovy pomocí průměrného součinitele prostupu tepla Uem.
Energetický štítek klasifikuje budovy do sedmi kategorií A G od velmi úsporných (A) až po mimořádně nehospodárné (G). Rozhodující jsou normové hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla Uem,rq a hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla stavebního fondu Uem,s. Energetická náročnost budovy se stanovuje výpočtem celkové roční dodané energie v gigajoulech potřebné na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci a přípravu teplé vody a osvětlení při jejím standardizovaném využívání bilančním hodnocením. Pro srovnání různých budov, budov A a B, je pak nutné mít společný základ se stejnými okrajovými podmínkami, které upravují možnost srovnání různých budov stejného typu za stejných výchozích podmínek a za předpokladu správného provozu objektu a správné funkce všech jeho subsystémů. Hodnocení bude probíhat na principu porovnání dosaženého srovnávacího údaje s hodnotou referenční vzhledem ke srovnávacímu údaji. Cílem opatření je, aby budova, která spadne do horší třídy než C, byla nevyhovující a nedostala stavební povolení nebo nebyla zkolaudována. V takovém případě budou staviteli doporučena opatření, která je potřeba udělat, aby mohla taková budova být přeřazena do lepší energetické třídy.
Za vyhovující jsou považovány budovy v kategoriích A C. Klasifikační třída A odpovídá pasivním domům, třída B nízkoenergetickým domům. Třída C se podrobněji dělí na C1 (budova vyhovuje doporučené hodnotě součinitele prostupu tepla) a C2 (budova vyhovuje požadované úrovni součinitele prostupu tepla). Rozmezí tříd D a E odpovídá průměrnému stavu stavebního fondu ČR do roku 2006. Součástí energetického štítku je také protokol, který popisuje tepelné parametry budovy. K energetickému štítku se dále vypracovává Protokol o energetickém štítku, který popisuje tepelné parametry budovy a výpočet bilance tepelné ztráty prostupem domu.
Průkaz energetické náročnosti budovy
Informuje o celkové energetické spotřebě budovy (údaje v KWh/m2 za rok). V celkové spotřebě je zahrnuta nejen spotřeba energie na vytápění objektu (podle čehož byly budovy hodnoceny doposud), ale i za chlazení, přípravu teplé vody, vzduchotechniku, osvětlení a provoz zařízení zajišťující chod jednotlivých systémů. Podle celkové roční dodané energie (GJ za rok), která je chápána jako množství energie dodané do budovy, vč. energie v ní vyrobené obnovitelnými zdroji energie a v budově také spotřebované za standardizovaného užívání. Průkaz energetické náročnosti budov ENB je podle novely energetického zákona (177/2006 Sb.) od 1. 1. 2009 povinnou součástí dokumentace při výstavbě nových budov, dále při energeticky významných změnách stávajících budov (např. výměna oken, zateplení či rekonstrukce budovy) s podlahovou plochou nad 1000 m2 a také při prodeji nebo nájmu těchto budov nebo jejich částí. Průkaz energetické náročnosti budovy přitom nesmí být starší 10 let. Povinnost zpracovat a na veřejně přístupném místě vystavit průkaz energetické náročnosti budovy budou mít také provozovatelé budov nad 1000 m2 podlahové plochy využívaných pro veřejné účely (školství, zdravotnictví, kulturu, obchod atd.)
Energetický štítek budovy je důležitým ukazatelem úspornosti budov a kritériem pro jejich výběr. Má tedy praktický význam nejen pro vlastníka budovy, ale stává se důležitým argumentem pro sjednávání výše nájmu, při uvažované koupi domu nebo při prostém oceňování budov. V praxi je realizace a ochrana těchto zájmů zakotvena od 1.1.2009 ve vyhlášce č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov (ENB), tzv. energetickém štítkování budov, zákona č. 406/2006 o hospodaření energií, která je v platnosti od 1. 7. 2008. Průkaz energetické náročnosti budov spolu se štítkem je určen jednak všem, které zajímá, jak snížit spotřebu energie v budově kterou vlastní nebo spravují a subjektům, kterým zákon č. 177/2006 Sb. ukládá za povinnost průkaz energetické náročnosti budov vypracovat. Je třeba vnímat, že se jedná o zcela průlomový krok, který v této míře nebyl ve stavebnictví realizován. Splnění těchto požadavků stanovených zákonem se dokládá Průkazem energetické náročnosti budovy, zpracovaným podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb.
Důležité je, že pro čerpání dotací z programů EU je v souladu s oběma platnými vyhláškami nutné předložit souhrnnou technickou zprávu, která musí obsahovat podle § 6a zák. č. 177/2006 Sb., splnění požadavků na energetickou náročnost budov a stanovení celkové energetické spotřeby stavby podle vyhl.č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov.
Energetičtí auditoři
Pozor na nabídky neoprávněných auditorů na internetu. V rámci první pomoci vám nabízíme odkazy na ověřené odborníky. Podle zákona mohou průkazy a štítky vydávat pouze energetičtí auditoři a autorizovaní inženýři, kteří projdou přezkoušením odborné komise, kterou jmenuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Energetičtí auditoři jsou zapsání do seznamu Energetických auditorů EA vedeného Ministerstvem průmyslu a obchodu po splnění všech požadovaných předpokladů. Krom jiného jsou energetičtí auditoři pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s jejich činností po celou dobu auditorské činnosti. Jsou také povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech tykajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděli v souvislosti s prováděním energetického auditu nebo je použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby.
Co byste měli požadovat? Auditor musí doložit svoji kvalifikaci (případně reference). Z hlediska širšího využití výstupů energetického auditu požadujte uvedení všech zjištěných (analyzovaných) dat, dílčích výsledků, výpočtů, apod. v závěrečné zprávě o energetickém auditu. V případě zpracovávání energetického auditu a za předpokladu, že se v budoucnu bude zpracovávat pro danou budovu i průkaz ENB (Energetické náročnosti budovy), je vhodné poptat obě činnosti u jednoho zpracovatele - díky využití části výpočtů může být nabídková cena nižší než při jejich samostatném zpracování. V ekonomickém hodnocení vyžadujte variantní posouzení s reálnými okrajovými podmínkami, např.se zohledněním výše dotace či úvěru, které podle prováděcí vyhlášky č. 213/2001 Sb. nesmějí být v energetickém auditu do výpočtu zahrnuty.
HOTLINE - 844 600 600
Videonávody
Knauf akademie
Aktuality
Technické listy
Bezpečnostní listy
Partnerské weby
